Před 515 lety zničily Plzeň tři rozsáhlé požáry. Poslední z nich město zasáhl 29. července
V červnu a červenci roku 1507 postihly Plzeň tři úmyslně založené požáry, které zničily značnou část města uvnitř hradeb, Skvrňanské a celé Pražské předměstí. Shořelo na 130 domů ve městě včetně radnice a 70 domů na předměstích. Byla to největší požární katastrofa v plzeňských dějinách. Původce požáru nebyl nikdy spolehlivě zjištěn. Mohlo jít o odvetu za popravu Jana Bavůrka (někdy také uváděn jako Bavor) ze Švamberka.
Plzeň 1619 (zdroj: Archiv města Plzně)
Jan Bavůrek pocházel z významného západočeského panského rodu Švamberků. Podle historiků neustále porušoval městská nařízení. Velmi často holdoval alkoholu, páchal výtržnosti a tu a tam někoho zbil. Neustálé tahanice s představiteli města vedly k tomu, že Bavůrek z Plzně odešel a zakoupil tvrz a ves Křínov. Z této základny podnikal spolu s několika lapky loupeživé výpravy do okolí. Plzeňští proti nim vypravili trestnou výpravu a po tuhém boji v lednu1507 byl Bavůrek zajat a v Plzni 4. února 1507 popraven.
Plzeň 1854 (zdroj: Archiv města Plzně)
První požár vypukl 5. června 1507 u Litické a Skvrňanské brány, rychlému šíření pomáhal vítr. O několik dní později, 10. června 1507, Plzeňané spatřili plameny u františkánského kostela, záhy zachvátily další domy. A 29. července 1507 vypukl třetí požár, který zničil celé Pražské předměstí a vyžádal si oběti na životech.
Plzeňští ze zakládání požárů podezírali loupeživého rytíře Ederleina z Bachu a jeho komplice, kteří se podle nich měli mstít za popravu Jana Bavůrka.
Zničené Plzni pomohli půjčkou Norimberští. Král Ladislav Jagelonský Plzeň osvobodil na 10 let od plateb.
Editace textu: Hana Josefová
