Před deseti lety se Měšťanské besedě vrátil její lesk
Málokdo z nás si uvědomí, že Měšťanská beseda není původně názvem budovy, ale spolku, který v Plzni vznikl už v roce 1862, aby si o čtyřicet let později postavil budovu, jež se stala centrem plzeňské kultury vlastně už od samého počátku. Co osobností prošlo vchodem Měšťanské besedy, aby pobavilo nebo poučilo sebe či ostatní! V kavárně často sedával profesor Karel Klostermann, zručně točíval a kouříval cigarety a vypravoval o svých cestách po nádherné Šumavě. Letmo se zde zastavili západočeští rodáci z Chodska a vynikající romanopisci Karel Matěj Čapek Chod a Jindřich Šimon Baar. V prostorách přednášel literární kritik a spisovatel František Xaver Šalda, čeští básníci Josef Svatopluk Machar, Viktor Dyk, Josef Hora, Stanislav Kostka Neumann či spisovatelka Marie Majerová. Říká se, že českému básníkovi Karlu Tomanovi, který po krátkou dobu působil v Plzni jako redaktor Českého deníku, byla kavárna Měšťanské besedy milejší než redakce.
Do budovy postavené ve stylu Národního divadla rádi přicházeli posedět při svém angažmá či hostování v novém městském divadle velcí čeští herci Jakub Seifert, Josef Šmaha, Jindřich Mošna, Eduard Vojan, Vendelín Budil a spousta dalších. Devadesátiletý František Křižík byl roku 1937 na slavnostní schůzi osobně přítomen jmenování čestným členem Měšťanské besedy. Stejné pocty se tehdy dostalo také akademickému malíři Augustinu Němejcovi i básníku a spisovateli Jaroslavu Kvapilovi. Doktor Edvard Beneš navštívil plzeňskou Měšťanskou besedu celkem čtyřikrát, naposledy už ve funkci hlavy státu. Hostem, jemuž se dostalo nejpočetnějšího a nejvřelejšího přivítání, byl bezesporu „prezident Osvoboditel“ Tomáš Garrigue Masaryk. Den jeho návštěvy, 2. říjen 1921, byl jedním z nejvýznamnějších dnů historie této budovy.
V padesátých letech 20. století převzala celý objekt Škodovka, která provedla některé úpravy velmi silně degradující architekturu stavby. Původní název budovy a jména Palacký, Havlíček, Smetana a Neruda na hlavním průčelí byly překryty nápisem „Závodní klub ROH Závodů V. I. Lenina Plzeň“. Téměř všechny řemeslné prvky byly nahrazeny takzvaně moderními. Tento trend pokračoval takřka půl století, kdy se rozhodlo, že budova nutně vyžaduje zásadní stavební zásah a přistoupilo se proto k jeho dílčím opravám. Po částečné opravě fasády a započaté rekonstrukci kuchyně se však ukázalo, že celková obnova je příliš náročná, a proto byl v roce 1999 nabídnut k odkoupení městu Plzeň. Prodej se uskutečnil a město ve velmi krátké době zahájilo systematickou rekonstrukci celého objektu, která skončila v lednu 2005 slavnostním otevřením kompletně rekonstruované budovy Měšťanské besedy.
Budova Besedy se v pohledu z promenády a Kopeckého sadů jeví jako nepříliš velká, relativně skromná s poměrně úzkým průčelím. Za ní se však ukrývá půdorysně i výškově rozsáhlý komplex skládající se ze dvou částí. V přední, takzvané klubové, je v přízemí situována kavárna, biliárový sál a restaurace s nezbytným zázemím, které částečně zasahuje i do podzemí objektu, kde najdeme i malé divadlo s kapacitou 80 míst. V 1. patře je Besední sál a Primátorský salonek, ve 2. patře Reprezentační salonek, baletní sál a klubovna. V zadní, sálové části budovy, jsou Velký sál, Malý a Klostermannův sál se zázemím jak pro diváky, tak pro účinkující. V úrovni balkonu Velkého sálu byl pod prosklenou střechou nově vybudován moderní prostor, Křižíkův sál, s barem a možností posezení. Tím získal balkon Velkého sálu plnohodnotné propojení s gastronomickou částí budovy. Pro Velký sál byly postaveny i nové šatny účinkujících s příslušným zázemím. Moderní přístavba v dvorní části umožňuje bezbariérový vstup do Besedy a díky novým výtahům zajišťuje i bezproblémový pohyb imobilních osob po celém objektu. Současně slouží jako úniková komunikace z Velkého sálu a zajišťuje nezbytné požární odvětrání. V rámci rekonstrukce byla též obnovena kompoziční osa, takzvaná emfiláda, v přízemí budovy, která propojuje celou Besedu s přilehlou zahradou.
Záměrem rekonstrukce bylo vrátit objekt do jeho původního vzhledu. K tomu bylo využito nejen restaurátorských průzkumů, ale i dobových fotografií. Obnově architektonických prvků předcházela řada konzultací mezi zástupci investora, provozovatele, projektanta a památkářů. Byly opraveny dřevěné podlahy i podlahy z litého teraca, zachované původní truhlářské prvky byly repasovány a doplněny replikami, také secesní svítidla a neorenesanční lustry jsou kopiemi původních prvků provedených podle dochovaných fotografií interiérů. V kavárně, restauraci (původně prosklené kulečníkové síni), převážné většině sálových prostorů a v řadě dalších reprezentačních místností byla velmi citlivě obnovena původní štuková výzdoba, která dává objektu mimořádný charakter a originalitu.
Budova Měšťanské besedy už deset let znovu ukazuje svoji jedinečnost. Za velmi působivou rekonstrukci historicky a společensky významného objektu se zřetelem ke kvalitě restaurátorských prací a citlivému vstupu soudobých prvků získala titul Stavba roku 2005.
Rekonstrukce trvala 40 měsíců a stála 224 milionů korun. Generálním projektantem byl Atelier Soukup, s.r.o. a dodavatelskou firmou Metrostav, a.s., Praha.
