Představitelé Plzně, armády, městských obvodů i občanských organizací vzpomněli na generála Píku
foto: H. Josefová
První letní den roku 1949 byl popraven na dvoře plzeňské věznice na Borech generál Heliodor Píka. Voják a účastník tří odbojů se stal obětí komunistického režimu. Představitelé města Plzně, Armády České republiky i městských obvodů 2 a 3 a dalších organizací si v úterý 21. června 2022 toto smutné výročí připomněli několika pietními akty.
Tajemník Magistrátu města Plzně Václav Váchal uctil památku generála Heliodora Píky položením květin u pamětní desky umístěné na zdi borské věznice. Přítomni byli i představitelé třetího městského obvodu v čele se starostou Davidem Procházkou. Poté Václav Váchal položil květiny u čestného hrobu generála Heliodora Píky na Ústředním hřbitově v Plzni.
Hlavní pietní akt se pak konal na Slovanech na náměstí Generála Píky, kde je umístěn jeho pomník. Přítomni byli mimo tajemníka Václava Váchala také senátor a starosta druhého městského obvodu Lumír Aschenbrenner, ředitel Krajského vojenského velitelství Plzeň plukovník Milan Sklenář či Jaroslav Bukovský za Český svaz bojovníků za svobodu a další.
Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 v obci Štítina nedaleko Opavy. V řadách rakousko-uherské armády se dostal na ruskou frontu, kde v červenci 1916 padl do zajetí. Na počátku října 1916 se v zajateckém táboře přihlásil do vznikajících československých legií. S jejich částí následně odešel z Ruska do Francie a již jako poručík se vrátil do nově vzniklého Československa, kde svůj život zasvětil práci pro vlast. Nadále se vojensky vzdělával. Studoval mimo jiné i na Vojenské škole pro pěchotu v Saint-Cyr ve Francii a na Vysoké škole válečné v Paříži. Pracoval v různých štábních funkcích a od září 1932 byl vojenským atašé v Bukurešti, posléze mu byla akreditace rozšířena i na Turecko. Heliodor Píka patřil mezi nejlepší československé zpravodajce a diplomaty.
Koncem března 1939 odešel na Balkán a stal se jedním z čelných představitelů československého vojenského odboje za druhé světové války. V roce 1941 byl pověřen vedením československé vojenské mise v Sovětském svazu, proto měl zásadní podíl na vzniku a následném formování našich východních vojenských jednotek. Po skončení druhé světové války byl povýšen na divizního generála a ustanoven podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní účely. Měl na starosti styk s vojenskými představiteli jiných států. V rámci československé delegace se účastnil mírové konference v Paříži. Po jejím skončení byl pověřen funkcí zástupce náčelníka hlavního štábu a do jeho kompetencí spadaly zpravodajské záležitosti, vydávání služebních předpisů, vojenské školství či příprava mobilizačních plánů. V této době byl již objektem zájmu pátého oddělení Hlavního štábu (čs. vojenské zpravodajské služby). Bezprostředně po únoru 1948, kdy se moci chopili komunisté, byl poslán na zdravotní dovolenou, ale již 5. května byl ve vojenské nemocnici zatčen a k 1. červnu přeložen do výslužby.
Ve vykonstruovaném soudním procesu byl Státním soudem v Praze dne 28. ledna 1949 uznán vinným zločinem vojenské zrady a zločinem zneužití služební moci. Pro nový režim byl nepohodlný, věděl příliš mnoho o pracovních táborech – gulazích - v Sovětském svazu. Odsouzen byl k trestu smrti provazem. Nejvyšší soud jeho odvolání zamítl. Rozsudek byl vykonán 21. června 1949 v 6:08 hodin ve věznici Plzeň-Bory. Jeho tělo se ztratilo, dodnes se neví, kde je pohřbeno.
Plukovník Milan Sklenář ve svém projevu na náměstí Generála Píky upozornil, že patřil mezi první oběti zrůdných politických procesů komunistického režimu. „Ironií osudu je, že na popraviště ho poslal Karel Vaš, kterému za druhé světové války zachránil život,“ podotkl Milan Sklenář. Heliodor Píka totiž díky diplomatické misi dokázal nechvalně známého komunistického prokurátora Karla Vaše dostat z gulagu.
„Heliodor Píka byl odvážný voják, vlastenec, vzdělaný i obratný diplomat, a především pracovitý a čestný chlap, jakých je v každé době málo. Čest jeho památce!“ řekl na závěr Milan Sklenář.
V Plzni Heliodora Píku připomínají pomník sochaře Karla Němce s bronzovým reliéfem na žulovém kvádru, který byl na náměstí generála Píky odhalen v roce 1993, žulový pomník malíře a sochaře Vladimíra Havlice z roku 1999 na Ústředním hřbitově v Plzni a pamětní deska na borské věznici, která tam byla umístěna z iniciativy města Plzně a odhalena v roce 2009.
Text: Hana Josefová
Fotogalerie
