Přízemí severního křídla plzeňské radnice je nově zrekonstruované
Z prostor, které dříve sloužily úředníkům, se staly konferenční místnosti, které budou k dispozici pro jednání radních, úředníků, ale také občanům města nebo pro akce spojené s projektem Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Jejich výhodou je bezbariérovost. Za stavební úpravy zaplatil magistrát necelé tři miliony korun.
„Upravované prostory patří k nejstarším částem dnešní radnice. Jsou pozůstatkem pozdně gotického dvorního křídla, které při celkové přestavbě radnice v 60. letech 16. století zapojil a využil Giovanni de Statia,“ připomíná Petr Triner, ředitel úřadu správních agend magistrátu.
Využití dvorního křídla bylo kancelářské, různě se měnící. Na konci 19. století zde byl berní úřad a kanceláře prvního voleného purkmistra Františka Wanky. „Postupně byly tyto nádherné historické prostory využívány jako rozmnožovna, sklady, dílna a částečně jako knihovna pro zaměstnance,“ doplňuje Petr Triner.
Dnešní úprava dává akcent na architektonickou krásu interiéru jednotlivých místností. „Prostory jsme nechali upravit jako společenské místnosti s tím, že budou využívány nejen radními a úředníky, ale rovněž veřejností, protože jejich předností z pohledu celé radniční budovy je téměř úplná bezbariérovost. Handicapovaní budou muset zdolat jen dva nízké schody u vrátnice,“ uvádí primátor Martin Baxa. Podle něj se výrazně zvýší nároky na společenské využití radnice v roce 2015, kdy bude Plzeň evropským hlavním městem kultury. „Pro tyto účely budou nové prostory velmi užitečné,“ dodává.
Vypracováním architektonického návrhu a následné projektové dokumentace byla pověřena společnost Atelier Soukup s.r.o., která se stala vítězem soutěže na návrh studie rekonstrukce areálu radničních budov.
V závěru roku 2012 došlo ke kompletní výměně dřevěných podlah, obnově vzduchotechnických kanálů a hydroizolace. Následně byly stavebně upraveny všechny tři místnosti. Opravily se omítky a klenby, rozvedly se nové sítě, instalovalo se osvětlení a truhlářské prvky. Dodavatel prací byla na základě různých výběrových řízení společnost Stavpran. Náklady na stavební úpravy byly vyčísleny na necelé tři miliony korun. Na přípravě a vlastní realizaci úprav se podíleli pracovníci odboru vnitřní správy magistrátu.
Prostřední místnost je pojmenována po jednom z nejvýznamnějších primátorů v dějinách města, Václavu Petákovi. Za jeho pětadvacetileté období (1892 – 1917) v čele města došlo k radikálním změnám ve všech oblastech, především ve školství, výstavbě veřejných budov i k modernizaci infrastruktury. „Domnívám se, že je osobnost primátora Petáka právem připomínána i prostřednictvím těchto nově zrekonstruovaných radničních prostorů,“ konstatuje primátor Baxa.
Zadní salónek je pojmenován po Františku Wankovi, který byl v letech 1850 – 1861 prvním purkmistrem obce vzešlým ze svobodné volby občanů. Během jeho funkčního období se začalo s dlážděním náměstí, vystavěla se plynárna a zavedlo plynové osvětlení ulic. Rovněž byly provedeny velké opravy arciděkanského chrámu a Mariánské sochy na náměstí. Zasloužil se také o zřízení městské spořitelny a bratrské pokladny plzeňských horníků. Osobně se podílel na záchraně arciděkanského chrámu při jeho požáru v roce 1835, kdy s nasazením vlastního života zabránil rozšíření požáru z věže kostela do lodi. František Wanka během svého funkčního období úřadoval právě v tomto salónku, tehdy označovaném jako radní síň.
O výstavnosti a velkorysosti přestavby, která předcházela renesanční radnici, svědčí pozdně gotická takzvaná záclonová okna, jež se ve dvorním křídle dochovala. Je také dokladem postupného zmáhání se města i jeho správy po husitských válkách, jeho nastupující prosperity, kdy svoji roli sehrály také výhody poskytnuté Zikmundem Lucemburským za věrnost.
Fotogalerie
