Ředitel plzeňské zoo Jiří Trávníček: Bojujeme a návštěvníci se k nám už vracejí
Plzeň má jednu z největších zoologických zahrad v ČR. Chová totiž 1100 zvířecích druhů a dává domov asi sedmi tisícům zvířat. Jen pro zajímavost, v pražské zoo návštěvníci mohou vidět okolo 700 druhů zvířat. Zoologickou a botanickou zahradu města Plzně vede od roku 1996 Jiří Trávníček.
Jiří Trávníček vede plzeňskou zoo od roku 1996 (foto: K. Misíková)
V květnu a červnu byste v normálním čase měli před sebou asi nejdůležitější část turistické sezony. Autobusy by k vám vozily děti na školní výlety. Jenže kvůli koronavirové krizi to je jinak…
Květen a červen jsou za normální situace silné měsíce, to k nám přijede na dvě stě tisíc dětí. Další desetitisíce návštěvníků nám chybí za měsíce březen a duben. Kvůli tomu jsme již téměř třináct milionů korun v minusu, ale bojujeme a lidé už k nám zase chodí. Také máme příslib města, našeho zřizovatele, že nám se ztrátou pomůže, a za to děkuji. V omezeném provozu jsme otevřeli 27. dubna a podle rozlohy zahrady byl určen denní limit návštěvníků tak, že k nám mohlo přijít jen 2850 lidí. Abychom počet dokázali ohlídat, prodávali jsme vstupenky pouze on-line. Od konce května fungujeme v normálním neomezeném provozu. Otevřeny jsou pokladny, pavilony i restaurace a počet návštěvníků omezen není. Ale loňské rekordní návštěvnosti, kdy k nám přišlo více než půl milionu lidí, už nedosáhneme.
Jak jste dobu nouzového stavu zvládli?
Máme 155 zaměstnanců. Ti byli rozděleni do dvou skupin, které se v práci střídaly po dvou dnech tak, aby se vůbec nepotkávaly. Kdyby se u nás koronavirus rozšířil, znamenalo by to naprostou katastrofu. Naši ošetřovatelé totiž mají tak speciální práci a dovednosti, že bychom za ně náhradu těžko hledali.
Plzeňská zoo má ve své správě i lochotínský amfiteátr. V něm se nemohla konat celá řada akcí…
Ano, je to tak a peníze z nájmů nám budou chybět. Nedá se však nic dělat. Byl alespoň čas na velkou rekonstrukci podia za několik milionů korun. Už v červnu jsme v amfiteátru spustili ukázky sokolnictví.
První den letošního roku se u vás narodila šimpanzí holčička Caila. Jaká je?
Je to takové ušaté torpédo a roste jako z vody. Je nádherná, hravá a milovaná svojí maminkou i celou rodinou. Já i moji kamarádi a kolegové k nim chodíme relaxovat. Teď dostali novou blokační klec za šest set tisíc korun. Byla to podmínka pro to, abychom mohli chov šimpanzů rozvíjet dál. Během května jsme také dokončili úpravy venkovní expozice šimpanzího areálu. Určitě máme být na co pyšní. Za posledních 17 let se v naší republice žádné jiné šimpanzí mládě nenarodilo.
Návštěvníci asi mají mláďata hodně rádi?
Mají a my jich teď máme mnoho. Na statku Lüftnerka jsou kůzlata, jehňata i selata přeštických prasat. Narodili se nám klokani, hodně mláďat čeká na návštěvníky u drápkatých opic, máme čerstvě narozeného bambusového lemura, což je nejvzácnější druh lemura z Madagaskaru. Nové přírůstky hlásí díky šikovným ošetřovatelům i Království jedu. V něm se rozrůstá kolekce nejjedovatějších hadů světa, jako jsou zelené a černé mamby, smrtonoši či zmije řetízkové. A také se nám narodila ježura novoguinejská, jde o naprostý unikát. Náš odchov je jedním z prvních v Evropě, a dokonce vyhrál takzvaného Bílého slona, což je cena udělovaná v rámci česko-slovenských zoologických zahrad. Ježury jsou velmi choulostivé, nesmí mít žádný stres a potřebují naprosto klidné prostředí, proto jsou před návštěvníky ukryty v chovatelském zázemí.
Je takových zvířat víc?
Ano, je. Zhruba třetinu druhů naše zoo nevystavuje. Je to běžná praxe po celém světě. Společenství zoologických zahrad se domluvilo, že určité ohrožené druhy se budou chovat jen v zázemí a uchovávat jejich genofond pro další generace. Těchto zázemí máme v naší zoo několik.
Návštěvníci si ještě během června stihnou užít nádherně rozkvetlou botanickou zahradu (foto: K. Misíková)
Kdo si koupí lístek do zoo, může navštívit i botanickou zahradu. Není návštěvníky trochu opomíjená?
Jasně, že děti chtějí především opice, hady nebo krokodýly. Až devadesát procent návštěvníků k nám přijde právě za zvířaty. Střední a starší generace si však ráda užije klidu i krásy botanické zahrady.
Na co je botanici lákají?
Každý rok připravujeme několik nových botanických expozic. V letošním roce je to hlavně revitalizace třicet let starého botanického skleníku nedaleko.tučňáků. V červnu jej představujeme návštěvníkům ve zcela nové podobě. Na konci roku plánujeme otevřít Altán plovoucích ryb. Jde o investici ve výši cca 10 milionů korun. Bude umístěn mezi tankem Sherman a Lochotínským amfiteátrem. Představíme zde tradiční japonskou zahradní kulturu doplněnou akvárii a terárii.
Zoologická a botanická zahrada města Plzně
- Zoo byla spolkem IRIS založena v roce 1926 v Doudlevcích
- V 60. letech minulého století se zoologická zahrada přesunula do svého nynějšího areálu na Lochotíně
- Část přístupná návštěvníkům má rozlohu 21 hektarů
- V zahradě je 1100 druhů zvířat ve více než 7 000 kusech a na 14 tisíc druhů, poddruhů a kultivarů rostlin z celého světa
Více informací o plzeňské zoo najdete na webu www.zooplzen.cz.
Text: Hana Josefová
