Rektor Miroslav Lávička chce přilákat více studentů nebo posílit bezpečnost
Prohloubit spolupráci s městem a krajem, stát se bezpečnějším a přívětivějším místem, zapojit se do řešení nových výzev, nebo navýšit počty studentů. To je jen několik cílů nového vedení Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) v čele s novým rektorem Miroslavem Lávičkou.
Zdroj foto: ZČU v Plzni
Univerzita si letos připomene 75. výročí své nejstarší fakulty. Při té příležitosti chce zdůraznit, jaký význam má vysoké školství pro město Plzeň a celý region západních Čech. „ZČU má v genech jak odkaz nejstarší středoevropské univerzity, neboť Fakulta pedagogická vznikla v roce 1948 jako pobočka Univerzity Karlovy, tak nejstarší české techniky, jelikož Vysoká škola strojní a elektrotechnická, která byla otevřena o necelý rok později, byla původně součástí ČVUT. To dodnes významně určuje charakter ZČU,“ připomněl rektor Miroslav Lávička.
Tři čtvrtě století plzeňského vysokého školství spojeného se ZČU vnímá Miroslav Lávička jako příležitost více se propojit s Plzní a prohloubit s ní spolupráci. „Líbilo by se mi, kdyby se nám například podařilo rozvinout iniciativu známou ze zahraničí, kdy univerzitní města fungují jako jakési veřejné inovační laboratoře, kde dochází ke koncepčnímu prolínání městské společnosti a univerzitní tvůrčí činnosti. Město se zkrátka stává pro univerzitu prvním přirozeným místem pro rozvoj nápadů, vytváření prototypů, přenos znalostí a pořádání akcí nejrůznějšího druhu,“ přiblížil Miroslav Lávička a dodal: „Přeji si, aby nás lidé vnímali jako klenot regionu, na který jsou hrdí.“
„Jako univerzita naprosto zásadním způsobem přispíváme k socioekonomickému rozvoji Plzně a Plzeňského kraje a k jeho profilování se jako regionu výzkumu, inovací a nejpokročilejších technologií. Tuto svoji roli chceme ještě posílit,“ konstatoval rektor. „Totéž platí pro sousední Karlovarský kraj, kde můžeme přispět ke zvýšení vzdělanosti a podpořit tak transformaci tohoto regionu. Sousedství našich krajů s Bavorskem a Saskem je pro to vynikajícím předpokladem,“ dodal Lávička.
ZČU chce být pro své studující a zaměstnané bezpečným místem. „Studentky a studenti, ale i zaměstnankyně a zaměstnanci musí vědět, že se na univerzitu mohou v případě potřeby s důvěrou obrátit. V této oblasti chceme využít i zkušeností ostatních univerzit a současný mechanismus vhodně upravit či doplnit tak, abychom dokázali efektivně řešit problematické chování nebo ještě lépe mu předcházet,“ sdělil rektor.
Podle něj chce univerzita také zajistit prostředí přívětivé a přátelské, to by se mělo projevit například v modernizaci kampusu, který by měl studentům a zaměstnancům nabídnout příležitosti pro trávení volného času.
ZČU musí podle Miroslava Lávičky projít také digitální transformací. Digitalizace v oblasti vzdělávání, tvůrčí činnosti i administrativních procesů je podle něj nutná podmínka pro zajištění efektivního fungování instituce.
Dalším cílem univerzity je například navýšit počet zahraničních studujících, ale také pracovnic a pracovníků ze zahraničí nebo se zahraniční zkušeností. Zároveň chce využívat svého členství v evropské univerzitní alianci EUPeace (European University for Peace, Justice, and Inclusive Societies, tj. Evropská univerzita pro mír, spravedlnost a inkluzivní společnost). Jedná se o iniciativu devíti evropských univerzit, která se uchází o grant Evropské komise. Pokud projekt získá podporu, bude to pro ZČU znamenat nejen jasné začlenění do evropských univerzitních struktur, ale také šanci podílet se na projektech EU vypisovaných speciálně pro evropské univerzitní aliance.
Jedním z dlouhodobých cílů rektora Lávičky je navýšit počet studujících, především v oborech s velkou poptávkou ze strany společnosti a zaměstnavatelů. Samozřejmostí je přitom zachování kvality vzdělávání. „Měli bychom využít stoupající demografické křivky a usilovat o to, aby se motivovaní mladí lidé rozhodovali právě pro nás. V současné době ZČU vzdělává zhruba 11 600 studujících, máme však kapacity na výrazně větší počet,“ zdůraznil.
Západočeská univerzita je také nedílnou součástí velkých společenských změn a musí reagovat na výzvy, které s nimi souvisejí. „Globální proměna klimatu, nutná restrukturalizace přístupu ke zdrojům, geopolitické změny, změny v oblasti energetiky, mohutný technologický pokrok, to všechno jsou výzvy, které budou zesilovat. V tomto kontextu musíme vidět poslání univerzity jako instituce, která je nejen schopna se na tyto změny adaptovat, ale dokáže sama témata nastolovat a zapojovat se do jejich řešení,“ shrnul rektor.
Editace textu: Monika Krausová
