Sgrafitová výzdoba i okna velkého vnitřního dvora plzeňské radnice jsou obnoveny, restaurátoři využili původní historické technologie
Sgrafitová výzdoba plzeňské radnice (fotografie: M. Pecuch)
Komplexní obnovu sgrafitové výzdoby dvorních průčelí má za sebou renesanční radnice na náměstí Republiky v Plzni. Několikaměsíční detailní práci provedla specializovaná firma, jež velmi precizně opravila poškozená sgrafita, a to za použití původních historických technologií, zrestaurována byla i okna do dvora. Díky zásahu odborníků jsou krásné cenné omítky zastabilizovány, a opět tak zdobí „velký“ dvůr, přes nějž se prochází z radnice do sídla městského archivu. V roce 2024 čeká stejnou obnovu takzvaný „malý“ dvorek, současně se začne projektovat i oprava čelní fasády radnice, největší renesanční chlouby Plzně.
„Mám radost, že se oprava sgrafitové výzdoby zdařila. Je naší milou povinností zachovávat hodnoty pro naše děti a další generace, proto v opravách budeme pokračovat. Už v rozpočtu na příští rok počítáme s obnovou sgrafitové omítky v malém vnitrobloku budovy, na tyto práce jsme v rozpočtu vyčlenili jeden a půl milionu korun. Třešničkou na dortu by pak měla být obnova čelní fasády radnice směrem k náměstí, a to i včetně oken,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.
„Na obnovu sgrafitové výzdoby dohlížel restaurátor s licencí ministerstva kultury, sochař Václav Štochl. Práce provedla specializovaná firma Oliver Braun – umělecké štukatérství z Prahy, pracovalo se za využití původních postupů,“ přiblížila Eliška Bartáková, radní města, která má ve své gesci památkovou péči.
Zajištění opravy měl na starost Odbor vnitřní správy Magistrátu města Plzně. Z rozpočtu letos vydal 6,625 milionu korun včetně DPH, na příští rok má připravenu částku 2,5 milionu korun. „Z ní zaplatíme obnovu sgrafit ve vnitrobloku radnice a také zpracování projektové dokumentace na opravu čelní fasády, tedy té hlavní, jež je vidět z náměstí Republiky,“ doplnil Tomáš Karhan, vedoucí Odboru vnitřní správy Magistrátu města Plzně.
Renesanční radnice byla postavena v letech 1554 až 1559 podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia, počátkem 20. století byly realizovány kvalitní novorenesanční úpravy včetně nových sgrafit, provedené architektem Janem Koulou. Je jednou z nejhodnotnějších radničních budov na území České republiky, v polovině prosince 2023 se stala národní kulturní památkou. Budova je charakteristická obdélnou dispozicí podélně k hlavnímu náměstí, se statickým pojetím hlavního průčelí doplněným o sgrafitovou výzdobu a s dynamickým pojetím zdobných štítů, výrazně vystupujících nad okolní domy.
Text: Eva Barborková
