V izraelském Tel Avivu začala výstava Loos and Pilsen
Zdroj fotografií: České centrum v Tel Avivu
Dne 10. prosince 2020 uplyne 150 let od narození Adolfa Loose, celosvětově uznávaného architekta moderní předválečné architektury s moravskými rodovými kořeny. Česká centra se rozhodla vzdát Adolfu Loosovi hold samostatným výstavním projektem, který má za cíl představit Loosovu unikátní interiérovou tvorbu, vzniklou v rámci architektova dlouhodobějšího působení v Plzni v první třetině 20. století, která není širší zahraniční veřejnosti příliš známá. Výstava Loos and Pilsen začala svou pouť po Českých centrech v Tel Avivu, kde bude k vidění do konce roku 2020 v galerii Bauhaus Center. Poté poputuje do Vídně a New Yorku.
Výstava o plzeňských interiérech byla jednou z prvních kulturních akcí izraelské sezony po konci druhé vlny koronaviru. „Slavnostního zahájení se, vzhledem k platným restrikcím, mohlo zúčastnit pouze deset lidí, byli však mezi nimi velmi významní hosté včetně velvyslance České republiky v Izraeli Martina Stropnického, velvyslankyně Rakouska paní Hannah Liko, děkan Fakulty architektury Tel Aviv University, ředitel Rakouského kulturního institutu v Izraeli a prezident EUNIC Israel, prezident izraelsko-české obchodní komory ICCCI a další,“ sdělil ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš.
Výstava představuje nejvýznamnější zjištění, k nimž badatelská práce Západočeské galerie v Plzni došla od roku 2010. Smyslem je představení Loosova díla v Plzni v souvislostech. Výstava přibližuje okolnosti vzniku prvních prací už po roce 1907 a klíčový význam širší rodiny Hirschovy a Beckovy a jejich vazby na Vídeň. Pozornost se zaměřuje také na architektův tvůrčí návrat do Plzně v roce 1927 a práci pro širší rodinu Brummelovu a Semlerovu a také pro manžele Voglovy, Krausovy a četné další investory. Součástí je také popis osudů rodin i bytů od roku 1939 až po současnou obnovu a zpřístupnění několika z bytů a navázanou spolupráci s několika rodinami žijícími dnes v Austrálii, Velké Británii a USA.
V centru Tel Avivu začaly také ve třicátých letech vyrůstat stovky funkcionalistických staveb. Navrhovali je židovští architekti, kteří prchali ze střední Evropy. Novostavby byly přizpůsobené místnímu klimatu. Pro ochranu před sluncem mají proto místo dlouhých prosklených ploch malá okna či jsou vystaveny na sloupech, aby vítr procházel pod budovami, a tím je ochlazoval.
Výstavu Loos/Pilsen připravila Česká centra a Západočeská galerie v Plzni s podporou města Plzně. Svoje zdravice pro výstavu v Českých centrech zaslali primátor Plzně Martin Baxa a ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.
Vybrané interiéry Adolfa Loose byly po renovaci městem Plzní systematičtěji zpřístupněny prostřednictvím programu Evropského hlavního města kultury, jímž byla západočeská metropole titulována v roce 2015.
Na počátku 20. století byla Plzeň dynamickým průmyslovým městem Rakouska-Uherska, což s sebou neslo i existenci významného finančního kapitálu a touhy jeho držitelů po moderním životě zosobněném také kvalitním bydlením. Řada místních úspěšných firem patřila rodinám židovských živnostníků, vzdělané vrstvě s příbuzenským propojením a podnikatelským kontaktům i mimo české země. Právě ve Vídni se Adolf Loos seznámil se svými prvními plzeňskými klienty, kteří otevřeli cestu k jeho dalším zakázkám v tomto městě. Jejich otevřenost pro spolupráci s volnomyšlenkářským architektem a zároveň finanční možnosti daly vzniknout dnes již oceňovanému souboru později revitalizovaných interiérů. Ty jsou prvotřídní ukázkou architektova uvažování o modernistickém pojetí životního stylu ukrytého převážně v měšťanských domech.
Text: Adriana Jarošová
Fotogalerie
