V Moving Station diskutovali zpracovatelé s veřejností k novému cyklogenerelu
Všem těm, kteří se pohybují po Plzni na kole či jiném prostředku individuální dopravy vlastní silou či s mírnou dopomocí elektrické energie, byla určena veřejná prezentace s diskusí k novému Generelu cyklistické dopravy v Plzni. Jeho zpracovatelé představili klíčové části připravovaného dokumentu a sbírali podněty k navrhované síti hlavních cyklotras i dalším částem dokumentu.
Setkání v Moving Station (zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně)
Setkání v Moving Station, kterého se zúčastnilo přes sedmdesát lidí bylo již druhým participačním setkáním v rámci práce na novém cyklogenerelu. „Jsem rád, že se plzeňská veřejnost o nový strategický dokument zajímá a přál bych si, aby až bude dokončen, byl využívaným nástrojem, který bude oporou při projektování vhodné cyklistické infrastruktury. Některých řešení jako například cyklistických pruhů v hlavním dopravním prostoru máme v Plzni ve srovnání s jinými velkými městy zoufale málo. To by mohl nový cyklogenerel změnit,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Základním principem nového cyklogenerelu má být vnímání cyklistů jako podporované součásti dopravy ve městě, tedy to, že v každé stavbě či spíše už v každém projektu bude s cyklisty počítáno. Právě tak je budována infrastruktura pro udržitelnou dopravu v cyklisticky vyspělých státech v západní Evropě. Preferenci pěších a cyklistů před individuální automobilovou dopravou v Plzni navíc zavedly již Zásady dopravní politiky, schválené plzeňským zastupitelstvem již v roce 1997,“ uvedla plzeňská cyklokoordinátorka Radka Žáková.
„Cílem nového cyklogenerelu je mimo jiné vytvořit síť hlavních cyklotras, které cyklistům umožní rychlý pohyb po městě ideálně odděleně od pěších a s předností v jízdě, tak aby bylo použití kola konkurenceschopné oproti jiným druhům dopravy. Jak jsme zjistili, velká část přítomných si opatření jako jízdní pas pro cyklisty či tzv. dánský pás již vyzkoušela v jiných městech či v zahraničí a cítila se v něm bezpečně,“ uvedl Jan Hakl, vedoucí Úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně, která dokument připravuje.
Tisková konference (fotografie: M. Pecuch)
„Účastníci na druhém setkání připomínkovali především návrh cyklotras, vyjadřovali se ale i k tématu sdílených kol, elektromobility nebo (ne)bezpečnosti parkování kol. Diskuse s veřejností k strategickým dokumentům stále nejsou zcela běžné. Jsme rádi, že se podařilo pro veřejnost otevřít nejen téma cyklodopravy, ale i veřejné dopravy. Jsme přesvědčeni, že pokud je dána občanům možnost ovlivňovat řešení veřejné dopravy a cyklodopravy, odrazí se to následně na zvýšení počtu uživatelů,“ uvedla Tereza Pelclová z Centra pro komunitní práci západní Čechy.
Návrh sítě hlavních tras, který byl na setkání představen, mohou zájemci z řad veřejnosti připomínkovat do 28. února 2023, a to nejlépe písemně zasláním podnětu na e-mail cyklo@plzen.eu. Návrh spolu s dalšími informacemi lze najít na stránkách Správy veřejného statku města Plzně v sekci informací pro cyklisty na www.svsmp.cz. Poté zpracovatelé připomínky zapracují a projednají s dotčenými úřady a institucemi. Po vypořádání všech připomínek bude materiál projednán v odborných komisích Rady města Plzně, v závěru roku by pak měl být předložen ke schválení Radě města Plzně.
Generel cyklistické dopravy města Plzně je strategický dokument, který určuje další rozvoj cyklistické dopravy/infrastruktury a její podobu. Plzeň schválila tzv. cyklogenerel jako první z velkých měst u nás v roce 2001 a již několikrát ho aktualizovala. Poslední platná aktualizace je z roku 2016.
Na projednání Generelu cyklodopravy naváže setkání nad přípravou Generelu veřejné dopravy 8. března 2023, od 17 hodin v Moving Station.
Setkání s veřejností se konalo díky projektu Podpora participace v Plzni, který realizuje Centrum pro komunitní práci západní Čechy ve spolupráci s Johan z.ú. a městem Plzeň. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
Editace textu: Eva Barborková
