V Plzni rozkvetly divoké letničkové záhony

Všímaví Plzeňané mohou již touto dobou obdivovat neotřelou a nespoutanou krásu letničkových záhonů z takzvaného přímého výsevu. Jedná se o technologii, kdy se semena letniček v přesně namíchané směsi vysévají v polovině jara přímo na záhon – nesází se tedy rostliny z předpěstované sadby, jako je tomu u klasických letničkových záhonů.

Pro výsev byly zvoleny travnaté pásy a ostrůvky podél komunikací, aby krásu rostlin mohli pozorovat nejen chodci, ale potěšila i řidiče, či cestující městské hromadné dopravy, čekající na světelných křižovatkách. Před samotným výsevem bylo nutné zvolená stanoviště patřičně upravit, neboť na všech lokalitách byl původně trávník. V první fázi byl tedy aplikován herbicid a odstraněn travní drn. Na každé ze tří lokalit pak byla zkoušena jiná technologie přípravy a vylepšení půdy. Samotný výsev byl proveden na konci dubna. Použity byly tři speciálně namíchané letničkové směsi, každá s jiným barevným působením a jiným druhovým složením. Vzhledem k tomu, že letošní jaro bylo na srážky extrémně chudé, bylo třeba osivo pravidelně zalévat, aby zdárně klíčilo. V této fázi byly letničkové záhony z přímého výsevu nejchoulostivější, neboť plochy vypadaly prázdné a tak docházelo na mnoha místech k průšlapům, přejíždění ploch cyklisty, pobíhání a hrabání psů, či dokonce přejíždění auty. Po přibližně třech týdnech začaly rostliny klíčit a růst a ve druhé polovině června nás potěšily prvními kvítky. Nyní se již na všech záhonech rozehrávají smyslné, něžné a divoké barevné variace, letničky začínají ukazovat svoji skutečnou krásu a plochy ožily desítkami druhů nadšeného hmyzu.

Takto založené letničkové záhony vycházejí cenově několikanásobně levněji než tradiční výsadby z předpěstované sadby, mají však svá určitá úskalí a nevýhody – přibližně tři týdny trvá, než se na záhonech objeví první klíčící rostliny a záhony jsou poměrně dlouhou dobu barevně neatraktivní (6-8 týdnů) oproti předpěstované sadbě, kdy jsou záhony krásné prakticky den po založení. Rovněž se svým charakterem nehodí všude. V historických částech měst by působily poněkud nepatřičně.

Z těchto důvodů byly pro tyto záhony vytipovány zcela netradiční místa:

• v Bolevci u křižovatky Studentská x Plaská a u křižovatky Studentská x Kaznějovská: zde byla použita letničková směs „Modrá vlna“ kvetoucí v mnoha odstínech modré barvy,
• na Lochotíně v ul. Lidická – v blízkosti tramvajové zastávky Lidická a na křižovatce Lidická x Karlovarská: zde byla použita barevně pestrá a výškově rozmanitá směs „Pastel“,
• v historické části parku Homolka na náměstí Milady Horákové ve volných travnatých plochách: zde byla použita směs „Ohnivý paprsek“, zatím tedy navzdory svému názvu kvetoucí převážně bíle.

Až půjdete či pojedete okolo, přibrzděte své tempo, zastavte se a nechte na sebe chvíli působit radost a lehkost, která ze záhonů čiší… zlepší vám náladu…

Autorkou textu i fotografií je Ing. Lucie Nižaradzeová.

Fotogalerie