Výstava ve Smetanových sadech představuje stavitele města v letech 1914–1948
Fotografie: H. Josefová
Spolek Pěstuj prostor společně s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně připravil před Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje výstavu ve Smetanových sadech Stavitelé města v letech 1914–1948. Výstava vznikla v návaznosti na odborně popularizační projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM), který postupně mapuje architekturu a stavební kulturu města minulého století. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 3. listopadu.
„Zásadní význam pro rozvoj Plzně v meziválečném období měly bezpochyby projekty a realizace záměrů většího měřítka, které podstatným způsobem ovlivnily prostředí města a zároveň vedly ke vzniku řady velkorysých veřejných prostorů. V jejich přípravě měli ústřední roli urbanisté a architekti působící na městském stavebním úřadě, kteří se rovněž zasloužili – společně s uměleckou a technickou komisí města – o zpravidla kultivovanou regulaci individuálních stavebních počinů. Vynechat nelze ani odpovědnou správu města a vůli politické reprezentace prosazovat na prvním místě veřejný zájem,“ zdůraznil autor výstavy architekt Petr Klíma a doplnil: „Nepopiratelnou zásluhu na utěšeném rozvoji města zejména v letech 1918–1939 měli i zdejší zedničtí mistři, stavitelé, stavební podnikatelé a projektanti, kteří kromě provádění veřejných nebo průmyslových staveb a infrastruktury naplňovali poptávku Plzeňanů po nájemním či vlastnickém bydlení.“
Vzhledem k zaměření výstavy v ní marginální místo zaujímají stavitelé, kteří stáli mimo hlavní proud drobných developerských aktivit, a to včetně těch, kteří realizovali i velké stavební zakázky mimořádné architektonické hodnoty – například František Vachta. Prostor vyhrazený jednotlivým stavitelům ovlivnilo i množství dostupné dokumentace jejich díla. „Mírně zkreslovat význam některých stavitelů pro město může i zacílení výstavy na léta 1914–1948; řada z prezentovaných stavitelů, totiž v Plzni úspěšně působila již před první světovou válkou – František Němec st., Josef Špalek st., bratři Paškovi, ale také Karel Mastný, Jaroslav Kostka, Rudolf Pelc, Karel Hájek a další,“ doplnil Petr Klíma. Ve výběru chybějí velké inženýrské kanceláře Emila Lorenze či Václava Střebského, kteří často fungovali jako subdodavatelé konstrukčních a technických řešení. Stranou záměrně zůstala i Stavební kancelář Škodových závodů v Plzni, stejně jako desítky stavitelů, kteří v Plzni zanechali jen dílčí, jejichž dílo však prezentuje on-line databáze projektu PAM.
Editace textu: Adriana Jarošová
