Zemřel výtvarník a muzikant Karel Syka
V úterý 15. února zemřel ve věku 72 let Karel Syka – výtvarný umělec a rockový hudebník, po roce 1989 dlouholetý ředitel Základní umělecké školy, Plzeň Jagellonská – samostatný výtvarný obor. V roce 1979 stál u zrodu 1. československé galerie dětského výtvarného projevu v Plzni, po roce 1990 Galerie Paletka, která byla bohužel zrušena v roce 2021. Jako výtvarný pedagog vychoval řadu dnes již renomovaných umělců, architektů a pedagogů.
Foto: zdroj Paměť národa/https://www.pametnaroda.cz/cs/syka-karel-1949
Karel Syka se narodil v Plzni 21. září 1949. Jeho otec – známý právník Karel Syka byl vězněn nacisty v nejhorších koncentračních táborech včetně Osvětimi, kde byla vyvražděna téměř celá jeho rodina. Posléze byl za své demokratické přesvědčení pronásledován i komunisty. Stejně tak bratr matky, učitelky Anny Sykové, byl po více jak deset let vězněn v komunistických koncentrácích. Rodina musela v padesátých letech nuceně opustit Plzeň, kam se mohla vrátit až v roce 1965.
Karel Syka v 60. letech minulého století propadl rockové muzice a stál u zrodu prvních bigbeatových kapel v Plzni. V září roku 1968 nastoupil na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v listopadu téhož roku se podílel na organizaci okupační studentské stávky. Byl zvolen členem studentské akademické rady v roce 1968.
Po absolvování pedagogické fakulty pracoval nejprve v propagačním oddělení plzeňských kulturních institucí, od roku 1973 působil jako učitel na základní umělecké škole, kde nakonec našel zaměstnání na plný úvazek. Z kádrových důvodů nemohl a ani nechtěl být členem Svazu výtvarných umělců. Od stejného roku byl opakovaně vyslýchán příslušníky StB a byl nucen čelit jejich nátlaku a perzekuci.
V prvních dnech po 17. listopadu 1989 organizoval Karel Syka v Plzni spolu s výtvarníky Václavem Šmolíkem a Jiřím Kovaříkem realizaci letáků, plakátů a dalších materiálů pro jejich kolportaci. Za Občanské fórum spoluorganizoval řadu akcí umělců, učitelů i studentů. Stál u zrodu Unie výtvarných umělců (UVU) Plzeň, byl členem Rady UVU a později se stal čestným předsedou UVU Plzeň. Vytvořil řadu výtvarných realizací a výstav a byl členem RS Design centra ČR.
Nikdy nebyl členem žádné politické strany, ale jako nestraník byl od roku 1990 po dobu více než dvaceti let volen jako člen zastupitelských sborů v Plzni. Byl dlouhodobě členem Zastupitelstva a Rady MO Plzeň 2 - Slovany. Několik volebních období byl členem Zastupitelstva města Plzně a také členem Školské komise a Komise kultury Rady města Plzně.
V roce 1990 byl oceněn ministrem školství ČR. V roce 2016 obdržel Historickou pečeť města Plzně za dlouholetou pedagogickou a uměleckou činnost a významný přínos pro kulturní a společenský život v Plzni. Absolventi ZUŠ, které učil, jej uctili v červnu 2017 pamětní deskou ve vstupní hale ZUŠ Jagellonská. U příležitosti Dne učitelů, 28. března 2019, převzal pamětní medaili hejtmana Plzeňského kraje. S manželkou, lékařkou Ludmilou Sykovou vychoval dva syny.
Text: Petr Náhlík
