Židé a křesťané si společně připomněli židovské transporty v roce 1942

Stovky lidí uctilo v neděli 26. ledna památku obětí holocaustu v plzeňské Velké synagoze. Šesté setkání nazvané Židé a křesťané společně připomnělo výročí židovských transportů v lednu 1942. Přímo z Plzně v nich odjelo 2 064 osob, konce války se jich dožilo 204. Byli to ti, co zůstali v Terezíně, nebo ti, co byli po deportaci do Osvětimi odvezeni do některých pobočných pracovních táborů. Rok 1942 byl pro plzeňské Židy tragický. Jedenáct měsíců od chvíle, kdy odjížděli budovat „Židům Vůdcem darované město“, byla z účastníků plzeňských transportů naživu již jen třetina. Více než tisíc osm set mužů, žen a dětí bylo po smrti.

Během setkání ve Velké synagoze promluvila k veřejnosti řada hostů, mezi nimi primátor Martina Baxa, Karel Řežábek, pastor Křesťanského společenství Plzeň nebo velvyslanec státu Izrael Gary Koren.

„Rád bych dnes připomněl zdánlivě banální a samozřejmou věc: každá oběť měla své jméno, tvář, své radosti i svá trápení. Připomenu například spolužáky z II. československé státní reálky, dnešního gymnázia na Mikulášském náměstí: Jiří Schanzer rád dělal chemické pokusy, Emilu Ehrlichovi se při tělocviku shrnovaly podkolenky, Jirka Stein propadl z matematiky a byl vášnivý skaut, Hanku Fantovou naučila maminka šít. Byli zavražděni - stejně jako více než pět a půl milionu dalších evropských Židů.

Americký historik Timothy Snyder říká: ´Nacistický a sovětský režim proměňoval lidi v čísla, z nichž část můžeme pouze odhadovat a část velmi přesně rekonstruovat. Jako humanisté musíme oněm číslům vrátit lidský rozměr. Pokud to nedokážeme, znamená to, že Hitler i Stalin zformovali nejen náš svět, ale i naši lidskost.´

Holocaust, tento absolutní mravní kolaps západní civilizace, si musíme připomínat mimo jiné i proto, abychom byli schopni vnímat jednotlivce mimo velké dějiny nebo ideologické rámce. A abychom toho byli schopni vždy a za všech okolností. Svá jména, tváře a individuální osudy mají i všechny současné oběti násilí, zvůle, chudoby i rasové či náboženské nesnášenlivosti; obyvatelé severní Korey, těžce zkoušení Syřané a dnes i Ukrajinci, s nimiž sdílíme temnou historickou zkušenost spojenou nejen s holocaustem. Mysleme na to, až budeme sledovat zprávy o utrpení jiných. Jsme tím povinováni nejen obětem, ale i vlastní lidskosti,“ uvedl při setkání primátor Martin Baxa.