Krizové orgány
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností Plzeň
V souladu s § 18 odst. 2 písm. a) a § 24 odst. 1 a 3 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zřizuje primátor města Plzně Bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností Plzeň (dále jen „Bezpečnostní rada“) jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace.
Činnost bezpečnostní rady se řídí zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Bezpečnostní rada pracuje v následujícím složení.
Jednání bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně 2 krát ročně. Jednání Bezpečnostní rady je neveřejné, nerozhodne-li její předseda jinak. Informace z jednání Bezpečnostní rady se pro veřejnost a sdělovací prostředky poskytují v rozsahu schváleném předsedou Bezpečnostní rady.
Obsah činnosti Bezpečnostní rady
1. Bezpečnostní rada projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Plzeň.
2. Bezpečnostní rada projednává a posuzuje:
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán obce s rozšířenou působností,
c) vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,
d) finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
e) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
f) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
g) způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h) další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.
Krizový štáb obce s rozšířenou působností Plzeň
V souladu s § 18 odst. 3 písm. a) a § 24b) odst. 1 a 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů zřizuje primátor města Plzně Krizový štáb obce s rozšířenou působností Plzeň (dále jen „Krizový štáb“) jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací. Krizový štáb pracuje v následujícím složení.
Primátor řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Plzeň, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Plzeň. Krizový štáb s rozšířenou působností Plzeň je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce.
Krizový štáb svolává primátor v případě, že
a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému nebo
f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).
Předseda krizového štábu nařídí cvičení krizového štábu, pokud během uplynulých 12 kalendářních měsíců nebyl svolán krizový štáb
a) při cvičení složek integrovaného záchranného systému nebo při cvičení orgánů krizového řízení nebo
b) při řešení mimořádné události nebo krizové situace.
Zasedání Krizového štábu je neveřejné. Informace ze zasedání Krizového štábu se pro veřejnost a sdělovací prostředky poskytují v rozsahu schváleném předsedou Krizového štábu.
Krizový štáb projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření primátorovi města, a to zejména na základě podkladů členů Bezpečnostní rady a stálé pracovní skupiny Krizového štábu.
Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.
Na zasedání krizového štábu se projednává zejména:
a) vývoj a dopady mimořádné události nebo krizové situace,
b) nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému,
c) realizace krizových opatření a opatření ochrany obyvatelstva,
d) možnost řešení mimořádné události nebo krizové situace a doporučená opatření,
e) způsob zabezpečení požadavků nezbytných pro řešení mimořádné události nebo krizové situace,
f) návrh rozhodnutí předsedy krizového štábu,
g) návrh sdělení pro hromadné informační prostředky,
h) rozsah škod na veřejném majetku a finanční a ekonomické dopady.
