Pověsti města Plzně
O založení nové Plzně
Když Schiebl sbíral pověsti o založení Nové Plzně, nalezl v archivu Národního muzea v Praze vzácný rukopis Kašpara Ladislava Stehlíka /1571-1611/. Rukopis obsahoval zápis podle vyprávění plzeňského měšťana Jakuba Stehlíka, narozeného roku 1480, který o založení Nové Plzně slýchával od svého otce Bartoloměje a od své báby Markéty. Ještě než Jakub Stehlík roku 1585 zemřel ve věku 105 let, zapsal jeho vyprávění Kašpar Ladislav Stehlík takto:
Když v Staré Plzni, kteráž nyní Plzenec slove, měšťané o to se radili, kterak by město své rozšířili a nenalezevše žádné příhodnosti pro to, neb městečko mezi vrchy a nerovinami postaveno bylo, musili od rozšiřování upustiti.
Jednoho pak času měli u vězení svém dvě osoby, to se věděti nemůže, z jakých příčin se tam dostaly. Ty dvě osoby postavy mužské jsouce, žádaly měšťanů a starších téhož městečka, aby byly vedeny tu, kdež ony vědí, že by jim chtěly místo ukázati, na kterém by příhodné město postaviti mohli. I povolili tomu Staroplzeňští a vedli je v poutech na to místo, které jsou jim ukazovaly, až přišli k nějakému kostelíku, malému sv. Panny Barbory, který nyní kaple jest v klášteře bosáckém v ambitě, od toho pak kostelíku nedaleko byla krčma tu, kde nyní dům Heverníkův (čp. 115 v dnešní Zbrojnické ulici) stojí a tu byla silnice.
Když pak na to místo přišli, ty dvě osoby těm, kteří je tu přivedli, mluvily, pravíce, aby tu město založili a o tom městu předpovídaly, že přijde k povýšenosti a pověst jeho, že jiným a mnohým národům známa bude a že Pán Bůh pro obyvatelův toho města cnost vždycky milostivým ochráncem jeho bude. A tak v ten způsob mnoho jiného předpovídajíce, oba zmizeli, tak že ani těch pout viděti nebylo.
Hned jak se to stalo, oni oznamujíce sousedům svým Plzeneckým, po několika dnech počali město vyměřovati a tak v brzkém od toho času je založili.
I byl na tomto místě luh a křoví a volše, mnoho též i skály se ukazovaly. I dali městu tomu jméno Nová Plzeň proto, nebo prve Stará Plzeň byla, kterážto potom (neb toto město Nová Plzeň o mnoho větší vzrost vzala), Plzenec jako by malá Plzeň byla, jmenována až do dnešního dne jest. Dokládá se i to, že před stavěním toho města Nového na týmž místě mnoho plžů bylo, rovněž jako u Plzence, aneb u Plzně, dvora Radoušova.
V roce 1995 byla v plzeňském knihkupectví a nakladatelství Veselý vydána kniha "ZLATÁ KNIHA PLZEŇSKÝCH POVĚSTÍ" autora Vladimíra Havlice. Tato kniha vznikla podle Schieblovy sbírky "PLZEŇ V POVĚSTI, LEGENDĚ, TRADICI A ŠKADLIVCE". Publikace byla vydána za finanční podpory České spořitelny a.s., pobočky v Plzni u příležitosti oslav 700. výročí založení města Plzně.
